Ukázky z druhého vydání časopisu TŘÍDNÍ UČITEL A VEDENÍ TŘÍDY

Vyšlo již druhé vydání časopisu TŘÍDNÍ UČITEL a vedení třídy. Co si můžete v aktuálním vydání přečíst? 

Přinášíme  ukázky ze dvou textů:

1. Jak jsme se vypořádali s mobily od Mgr. Zdeňka Stříhavky, ředitele základní školy  

Nejsem odpůrcem nových věcí, ve škole se snažíme o používání nejmodernějších pomůcek, přesto rychlý nástup mobilních telefonů do škol a jejich používání žáky začalo mně a mým kolegům před několika lety vadit.

Žáci přestávali komunikovat mezi sebou, uzavírali se do virtuálního světa. Po skončení hodiny mnozí nasadili sluchátka a přestali vnímat okolí. Další zase rozehráli na mobilních zařízeních hry, od kterých je často nevytrhlo ani zvonění na další hodinu. Časté kázeňské řešení, kdy žáci použili mobilní telefonypři hodinách, zdržovalo od práce. Zazvonění telefonu při hodině mnohdy narušilo její průběh... Dokonce jsme řešili i případ, kdy žák o přestávce po první vyučovací hodiněvolal matce, která během hodiny dorazila do školy a chtěla řešit údajnou křivdu jejímu dítěti.

Na poradách s učiteli jsme hledali způsob, jak používání mobilních zařízení omezit. Padaly nejrůznější návrhy - odkládání vypnutých telefonů na lavicineřešilo přestávky, zamykatelné skříňky ve třídách nebo krabice na telefony na stole učitele také nebyly nejvhodnější volbou.

Nakonec zvítězil jednoduchý nápad... 

časopis si lze objednat na e-mailu send@send.cz

2. O čem se nemluví od PhDr. Heleny Vrbkové, ředitelky neziskové organizace

Rubrika O čem se nemluví je zaměřena na složitá témata, která by si zasloužila kvalitní supervizi. Čerpáme z reálných textů, které přišly v minulých letech do redakce časopisu Prevence jako dotazy a sdílení. Cílem je realizovat osvětu v této oblasti a směrovat čtenáře na využívání supervizí ve svých regionech.

Před časem mi došel velmi důvěrný mail, který byl k odpovědi již nefunkční. Vysvětlila jsem si to tak, že pisatelka měla potřebu s někým anonymně sdílet své tajemství, aniž by stála o reakci. Téma erotického vztahu se žákem či žákyní je velmi intimní. Zároveň se toto chování pohybuje na hranicích etických a trestněprávních. Přesto se podobné věci dějí. Osobně znám hned tři lidi, kteří měli intimní vztah se svým středoškolským pedagogem či pedagožkou. Proto dopis uveřejňujeme a na jeho konci nabízíme celou řadu otázek, které by si ten, komu se děje něco podobného, mohl položit.

Dopis

Předem se omlouvám, že se nepodepíšu. Až to dočtete, sama pochopíte, že se podepsat nemůžu. Před dvěma lety jsem se vrátila po mateřské do školy. Dostala jsem třídnictví v osmé třídě po kolegyni, která vážně onemocněla. Děti mě přijaly. Mé obavy, jak se po šestileté pauze se dvěma dětmi v domácnosti začlením do pracovního procesu, opadly. A s dětmi jsem navázala velmi přátelský vztah. Děti za mnou chodily a svěřovaly se mi. Já se jim věnovala a měla pocit, že způsob jak s nimi jednám, je ideální. Třídnictví mě bavilo. Mezi dětmi, které mě vyhledávaly proto, aby se ptaly na mé názory a na celou řadu věcí, byl i žák, kterému budu říkat Jakub, ale není to jeho pravé jméno. Jakub byl na svůj věk vysoký a psychicky nezvykle vyzrálý. Rozebírali jsme spolu, co se děje ve třídě. Aniž bych tušila, co se začíná rozehrávat, byla jsem ráda, když na mě po vyučování čekal. Doprovázel mě do školky pro děti. Někdy i domů. Aniž bych si to uvědomovala, začala jsem se strojit, v jeho přítomnosti se smát, těšit se na něj.

Až když se mě kolegyně v kabinetu zeptala, jestli to manželovi nevadí, že po městě chodím s žákem, který vypadá spíš jako můj muž, došlo mi, že jsem se až po uši zamilovala. Naštěstí přišly prázdniny a já byla s vlastními dětmi mimo město. Ale o co víc jsem se snažila na Jakuba zapomenout, o to víc jsem na něj myslela. Situace nabrala spád. Můj muž začal být doma nevrlý a já nespokojená. Ve škole roztoužený a zářící Jakub. Aniž bychom si to řekli, začal mě vyhledávat tak, aby to nebylo nápadné. Přistoupila jsem na to. Nic jsem nekomentovala a říkala si, vždyť je to jen povídání. Nikde není napsané, jak často se můžu setkat s žákem. Nikde není dané, co je normální a co už za hranicí. Navíc mu už bylo patnáct. Tedy pod zákonem není. Zkrátím to, v říjnu jsme se poprvé políbili. Neměla jsem sílu nic vysvětlovat. Nemluvili jsme o tom, jen se to dělo...

časopis si lze objednat na e-mailu send@send.cz nebo na webových stránkách www.send.cz