S čím se lze setkat, aneb kam patří naše služby

Oblast primární prevence a práce s třídními kolektivy se vyznačuje různorodou kvalitou poskytování služeb. Pro účely zařazení kvality našich služeb se pokusíme velmi jednoduše vymezit to, s čím se můžeme nejčastěji setkat. Komentovat budeme věk realizátorů prevence, délku jejich proškolení a průměr jejich praktických zkušeností.

A) 

Do běžné třídy vstupují děti proškolené ve vrstevnickém programu. Většinou absolvují  proškolení v řádu pár desítek hodin a působí na své, většinou mladší, spolužáky. Z hlediska dopadu je optimální, pokud to jsou děti z jedné školy. V našich podínkách se dá setkat s modelem proškolených dětí, které jsou z jiné školy, než z té, kde působí. Čímž se snižuje efekt vrstevnického dopadu, neboť nezůstávají na jedné škole, aby svou přítomností připomínali žádoucí postoje k rizikovému chování. Zkušenost mívají v rozsahu od pěti do deseti tříd. Pracují povětšinou bezplatně.

 

B)

Další variantou jsou proškolení studenti středních škol, kteří vchází do základních škol. S cílem vrstevnického efektu. Realitou je fakt, že se dopad vrstevnického efektu snižuje až ztrácí, pokud je věkový rozdíl větší než tři nebo dokonce čtyři roky. Proškolení bývá v řádu několika desítek hodin. Zkušenost mívají v rozsahu od jedné do osmi tříd. Což při počtu vstupů do jedné třídy od šesti do devíti hodin činí zkušenosti v průměru kolem  60 hodin. Pracují většinou jako dobrovolníci, nebo jsou placeni za studentskou práci.

Variantu a) i b) dozoruje převážně proškolený dospělý člověk.

 

C)

Další, poměrně rozšířenou formou realizace primární prevence, je využívání studentů, kteří absolvují výcvik převážně v součtu deseti až patnácti dnů a následně pod supervizí profesionálních pracovníků z Pedagogicko-psychologické poradny nebo neziskové organizace vstupují do škol a realizují prevenci, někdy též dokonce "ošetřují vztahy ve třídě", což odporuje etice a respektu k profesionálnímu pojetí této práce. Časová praxe se pohybuje v desítkách hodin. Placeni bývají podobně jako středoškolští studenti. 

 

D)

Poměrně rozšířenou variantou je práce vzdělaných vysokoškoláků, kteří pracují v pracovním poměru v blízké profesi a do třídy vstupují v případě zakázky či v rámci jednorázových projektů. Prevence či práce se třídou mívá pro ně spíše nárazový nebo občasný charakter. Rozsah praxe je obtížně odhadnutelný. Vzdělání bývá přiměřené, tj. vysokoškolské doplněné psychoterapeutickými nebo psychosociálními výcviky. Nejednou se lze setkat i s lidmi bez  výcvikového vzdělání. 

 

E)

V menším rozsahu do tříd vstupují profesionální preventisté, jejichž hlavní náplní je práce se třídou, primární prevence a servis školám v tomto segmentu služeb. Jsou vysokoškolsky vzdělaní, mají příslušné výcviky. V průměru takový pracovník zvládá měsíčně šedesát hodin přímé práce ve třídě s dětmi. Za rok praxe má na svém kontě kolem 600 hodin přímé práce se třídou. Hrazen bývá v rozsahu standardního platu odpovídajícího zařazení vysokoškoláka s danou praxí. Sem patří pracovníci našeho sdružení ŽIVOT BEZ ZÁVISLOSTÍ. V současnosti mají stávající preventistky za sebou tři roky práce ve sdružení a jejich praxe vyjádřena v hodinách činí u každé více jak 1400 hodin přímé práce s třídními kolektivy. Ročně vstoupí přibližně do 140 tříd.

 

F) 

Zvláštní kategorii tvoří umělci různého typu reaizující prevenci pomocí svého umění a ti, kteří si ve vlastním životě prošli závislostí nebo jinou formou chování, před kterou se primární prevence snaží dětskou populaci ochránit. Je otázkou, zda se to dá nazývat primární prevencí, domníváme se, že spíše by se hodil poněkud starší, ale výstižný termín osvěta. Tuto kategorii lze zařadit mezi doplňkové formy, asi tak jako různé formy kvalitního trávení volného času. Programy bývají efektní. Ale co je efektní, ještě nemusí být efektivní. Což v plném rozsahu platí u této kategorie. 

 

V naší organizaci vycházíme z faktu, že práce se třídním kolektivem vyžaduje kvalitní profesionální dovednosti, vzdělání a praxi. Pak vzrůstá šance na reálný dopad.